Bác! Velká černá moucha narazila s bzučením na skleněnou výplň okna. Nechápavě se usadila na hladké ploše a sbírala síly k dalšímu pokusu. Vysvobození z dusného pokoje pro ni bylo stále stejně vzdáleno jako na počátku.
Propiska klouzala po listu papíru, zanechávajíc na něm klikatou čáru. Mužova ruka se třásla, oddechoval nepravidelně. Na čele mu jako drobné drahokamy vyrašily krůpěje potu. Propiska se náhle zastavila, kratičký okamžik zamyšlení, slabé odkašlání
A pak opět ticho, rušené jen lehounkým šustěním papíru. Dnes ráno si mě pan Markovský zavolal do kanceláře. Říkal, že se mnou chce mluvit o nějaké významné události, tvářil se vážně
Bác! Velká černá moucha obnovila útoky proti průhledné překážce. Bzzz. Bum! Opět chvíle klidu. Moucha sedí na skle a hledá cestičku k úniku. Proč nemůže ven? Vždyť vidí slunce, vidí slunce, vidí oblohu Tak proč se nemůže dostat ven?
Psal dál. Ruka se mu třásla a hlavou se honily vzpomínky. Naše firma zkrachovala, byl jsem propuštěn. Už nemám žádné peníze. Skončil jsem a už se o vás nedokáži postarat
Bác! Další pokus o záchranu skončil, jak jinak, na okenním skle. Moucha už je z toho celá zmatená. Už neodpočívá. Bzučí a zase poletuje a dívá se ven skrze překážku, kterou nelze zdolat. A zase bzučí a poletuje a dívá se Moment, co je tohle?
Z mužova oka skanula osamělá slza. Stékala po jeho tváři jako krůpěj rosy na lístečku trávy. Níž a níž. Až spadla. Na bílém papíru se objevila vlhká skvrna. Moc tě miluji, tebe a děti. Ale už nemám sílu žít. Vše, v co jsem doufal, v co jsem vkládal naděje, se mi najednou zhroutilo. Musím odtud pryč, musím uniknout Moc vás miluji. Sbohem. Ruka se pomalu sunula po desce stolu, až se nakonec sevřela kolem odjištěné pistole. Ukazovák se lehce otřel o hladkou spoušť. Když zvedal zbraň k hlavě, mihla se mu zamlženým mozkem poslední myšlenka. Ne o jeho rodných. Jen kam to bude. Do spánku nebo úst.
Bzzz. Závan čerstvého vzduchu. Velká černá moucha kroužila jako zkušený pilot kolem úzké škvíry. To okno nebylo úplně zavřené. Může ven! Našla si cestičku ke svobodě! Unikla. Její křídla vířila svěžím večerním vzduchem.
Tak se radovala svému vítězství, že zvuk výstřelu ani nezaslechla.