Detaily

2002.04.27

Někdy člověk jen tak kouká na lidi kouká kouká a vidí, vidí věci, které nikdy nespatřil, vždy tam byly, jenomže byly tak malinkaté, nepatrné, bez významu v té době… a najedou mají význam, plácnou do očí na první pohled a proč to? Jsou to drobnústky… byly tady… proč jsme je neviděli? Změna uhlu pohledu? Změna našeho vnímání? Nejspíš. Nejspíš začali být drobnústky pro nás dúležitejší než globální věci. Výraz lidksé tváře. Všimli ste si toho někdy? Pohled, oči… V nich je skyt osud, vspomínky, cesta životem kterou už prošli…to vypoví mnoho, nejsou to jenom prázdné bytústky které nás míjí uličkami města, teď jsou to živé, cítící bytosti, plné svých hříchu, strastí, slastí, každý něčím výjimečný, a najednou se otáčíte za lidmi, které neznáte, nikdy sme je neviděli, a jsou nám blíž, bez jediné věty, slúvka…

Víte proč?

Jsou to drobné věci, vnímáme je rychleji, porozumíme snadněji, máme možnost spracovávat detail, jeden malinkatý detail, za ním další a další, ne najednou velikou neosobní věc, to člověku unikne spousta dúležitých poznatkú které se skrývájí v jediném pohybu, jediném pohledu…

Vemte si černou knihu s bílým nápisem,. Zeptáte se: jaké je to barvy?… a každý řekne černé. Ale proč? Proč neřekneme bílé. Je tam i tam bílá, sice v malém poměru k černé, ale je tam…

Skuste to, skuste vnímat detaily, detaily lidí, věcí, citú, emocí, přírody… skuste to

Autor:   Kategória: Próza     :: 191 views

Leave a comment