Vítr bloumá ulicemi,
listy šustí v jeho vánku
a on vypráví hříchy starejch domů,
po zdech plazí se břečťan.
Na půdách pod červenou střechou
rozplynula se láska i panenství
v jediném okamžiku.
Jenom pár kapek krve
a potoky slz byli svědci.
Dívka, co klečela na kolenou
a skrývala svou nahotu v
zaprášené dece,
zůstala v zapomnění muže.

Teď hledí na ni ze zrcadla
tvář s vějířem vrásek kol očí
co skrývají vzpomínku.
Oči, co doširoka rozevřeli se
prvním hříchem, náhlým
odevzdáním se intimitě a
naivnímu očekávání toho,
co přijde až se rozední..

Řekni, lásko,
co vidíš v mých očích?

Já v tvých celý svět.

Když se směješ,
svítí v nich tisíc sluncí.
Když pláčeš,
v smutnou tůň se změní.
Když se zasníš,
skrývají tajemství.
Když se na mě zadíváš,
máš v očích nás dva.

A po dešti zrcadlí se v nich duha.

Tak řekni, lásko,
co vidíš v těch mých?

Svet je divoký a nespútaný…tak ako môj život. Včera či predvčerom bol najsmutnejší deň môjho života a dnes už plačem od radosti. Vlastne najsmutnejší bol ten pred rokom či troma…vždy keď si uvedomím, že nie všetko je tak ako by som si želala. Mier na zemi, láska medzi nami, radosť, tešiť sa z maličkostí s mojou láskou, kamarátmi či úplne cudzími ľuďmi. Zakaždým na tej mojej ceste životom zakopnem o nejaký konár na ceste. Ale áno, každý ten konár viem z tej cesty odstrániť a znovu vykročiť…hm to je ten lepší prípad. Ale čo ak je na tej ceste jama ? A poviem Vám, že tých jám je viac ako by som si naozaj želala.. Niektoré sú menšie, že len zakopnem ba občas aj spadnem a rozbijem si nos, ale ako mamina hovorí, kým sa vydáš všetko bude v poriadku, tak si len povzdychnem, nos zalepím leukoplastom a idem ďalej. Najhoršie sú jamy, v ktorých stratím svoju súdnosť…hlboké, tmavé a chladné. Niekedy z tej bezmocnosti nedovidím ani hore a vtedy…vtedy mi nik nerozumie….a preto je mi smutno. Áno viem, vždy sa našla nejaká dobrá bytosť, ktorá mi podala rebrík a pomohla mi von znovu na tú moju cestu. Za každý tento okamih som každej tejto bytosti vďačná celým mojím srdcom, pretože znovu som dostala chuť ísť ďalej a nielen tak premárniť v nejakej jame sama svoj osud, ktorý naozaj chcem aby sa naplnil. Je mi jedno kedy, ale viem že sa tak stane. Viete, už som sa snažila obvolať cestárov, nech prídu a všetky tie jamy na ceste opravia, ale sú takí zaneprázdnení stavaním mostov nad priepasťami…ó áno dobre počujete….podaktorí z nás nepadnú len tak do nejakej jamy, ale zaseknú sa na kraji priepasti väčšej ako naša planéta. … čítať ďalej

Ve sklenici na dlouhé stopce
chladím bílým vínem rty,
co žhnou po tvých polibcích.
Tvému objetí náhle utíkám,
do očí bojím se pohlédnout.
Mé srdce i tělo touží poddat se
tvým dotekům a lásce,
ale přesto bráním se a skrývám,
sklené zdi mezi námi tvořím,
netuším však proč.
Vždyť ty tak moc znáš mě,
víš, jak ráda mám vůni deště,
kolika kostkami cukru sladím kafe,
cítíš, kdy potřebuju obejmout,
umíš sejmout tíhu z mých ramen,
rozesmát mě i rozbrečet, … čítať ďalej

V rozechvělých dlaních
skrývám střepy duše
a rty co neznají úsměv
šeptaj tiše modlitbu.
Ve zvlhlých očích
můžeš plachá slova číst,
tak poskládej ty kousky
a pofoukej rány,
slzy mi již nesluší.

Jsem čokoláda,
smyslnou vůní lákám tě k sobě.
Následuj svou touhu,
tady a teď,
přejdi přes
střepy rozbitého zrcadla,
najdi cestu,
skrz kterou proběhla černá kočka.
I když se modlíš,
Bůh ti nepomůže,
já nejsem svatá,
já jsem tvůj
první hřích,
poslední pokušení,
já jsem čokoláda..

Dazd

Pomohla si mi ty opat raz do raja,
a tam len ty, ja teda my obaja.

Ty drazdis mna a ja teba,
pocitov plno jak modreho neba.

Ty chces mat mna a ja teba,
lez to sa uz teraz vobec neda.

Je vlastne neskoro sypat tu popol,
na slaby vykrik si sa len zmohol.
… čítať ďalej

Oci

Radsej uz skoncim pre dnes tou basnou,
zakoncim slovom, myslienkou jasnou.

Stretnem ta v zivote v druhom ci tretom,
budeme spolu jak maslo je s chlebom.

Dufam, ze neplacu tvoje oci kvoli mne,
lebo su v mojom srdci naveky vyryte.
……….

Uz ma stves s tym druhym ci tretim zivotom,
skus raz povedat ze este aj v tomto… skus sa stat prorokom…..

Chyba

Teraz to vymyslam ide to z vnutra,
jak stava z ovocia, sladka a chutna.

Lez ked ju ochutnam nie je to sladke,
myslienky ukludnit je dnes zas tazke.

Slzy mi utieras no chut tu ostava,
ako pri prehre biela zastava.

Viem ze nemozes no nie je to tvoja chyba,
to pokoj pre chaos v srdci mi chyba.

Slzy

Nespim no predsa tak posobim,
otazky v srdci opat ja zahubim.

Je to len mozno docasny problem,
coskoro opat v poriadku budem.

Lez co ma hneva je to ze ublizim,
uz nikam nejdem, uz nikam nebezim.

Len tak tu stojim a slzy sa do oci tlacia,
je to to jedine, len slzy mi stacia.

Nicota

Ja pisem ti basne a v hlave chaos mam,
so slovami a myslienkami stale sa hram.

Chcem sediet na dvoch stolickach,
no nadej ze sa to podari je malicka.

Nechcem ublizit tebe ani jej,
tak prosim neplac… len sa zas smej.

Mozno raz pride ta chvila v zivote,
ked sa sam ocitnem v hlbokej nicote.